Budó je japonský výraz pro bojová umění. Skládá se ze dvou částí. První z nich,  „Bu“, pochází ze slova Bushi, které označuje tradičního válečníka či samuraje. Druhá část, „Dó“, znamená „cesta“, nebo také „způsob“. Budó se tedy dá přeložit jako „cesta bojovníka“ nebo „válečnický způsob života“.

Budó se vyvinulo ze smrtících technik používaných samuraji na bojištích feudálního Japonska – Bujutsu (bu – boj, válka; jutsu – umění, zručnost; bujutsu – umění boje). Ale zatímco adept Bujutsu se zdokonaluje v bojovém umění za účelem přežití na bojišti, adept Budó prostřednictvím praktikování bojového umění usiluje o sebezdokonalení a duchovní vývoj.

Tradiční součást samurajova oděvu, kalhotová suknice hakama, na sobě má 7 záhybů (5 vpředu a 2 vzadu), které reprezentují 7 tradičních ctností samuraje. Jsou to:

1. Yuki – odvaha
2. Jin – vlídnost
3. Gi – správné jednání
4. Rei – respekt
5. Makoto – upřímnost
6. Chugi – oddanost
7. Meiyo – úcta

Těchto 7 ctností dohromady tvoří samurajský kodex – Bushido, neboli Cesta Válečníka.

Samurajové moderní doby žijící podle principů Bushido již nepřipravují o život nepřátele v krvavých bitvách. Se svým největším protivníkem se utkávají ve své mysli, a zvítězit tak mohou jedině, porazí-li sami sebe.